Bílá

Dosud jsem se nenaučila kreslit bílou pastelkou. Ona totiž na bílém papíře není vůbec vidět.

Nechápu, proč je furt výrobci do pastelkových sad strkají a zákazníci za ně zbytečně platí.

A protože mi bylo líto je vyhazovat, jelikož já nerada vyhazuju funkční věci, mám jich v šuplíku hodně. Zkusila jsem jimi obkreslit střih na látku, ale šlo to hodně špatně. Jsou příliš tvrdé. Jiné využití mě pro ně nenapadlo.

Nedávno mě inspirovala dcerka mojí kamarádky. Miluje černou. Ač je jí devět let, není ani trošku růžová princezna jako většina jejích vrstevnic.

Zakoupila jsem v papírnictví černou čtvrtku a jala se na ni kreslit bílou mandalu. Výsledek mě až ohromil. Bílá mandala na černém podkladu není hezká, ona je krásná! Nelze do ní sice vložit hloubku prožitku, emoce či charakter člověka, ale je jemně nadýchaná a křehká. Jako krajka nebo pavučinka.

Teď už vím, co s bílými přebytky.