Dneska jsem měla v plánu udělat k obědu červenou řepu a stále nepřicházel žádný nápad, jak na ni. Byla jsem dost zklamaná, když jsem ve svých kuchařkách nenašla nic kromě sterilování do sklenic a úpravy dušením a to jsem zrovna nechtěla. Vzpomněla jsem si na svou sestru a taky kamarádku, které pečou řepu v alobalu. Každá trošku jinak, ale obě svorně tvrdí, že je to mňamka. Bingo, to je ono!
Okrájela jsem z řepy slupku, polila jablečným octem, pokapala olivovým olejem, osolila a zabalila každou bulvu samostatně do alobalu. Vetkla jsem je na plech a na třičtvrtě hodiny strčila do trouby rozehřáté na 170° C.
Nakrájela jsem na kostičky dvě velké cibule, lehce jsem je osmahla na slunečnicovém oleji, potom jsem je zakápla worčestrem, osolila, podlila lehce vodou a dál jsem je pod pokličkou dusila. Po chvíli jsem přidala dvě lžičky rybízové marmelády. Byla opravdu z rybízu, vím to jistě, protože jsem ji v létě vlastnoručně uvařila :o) Nad klokotající směsí jsem přemýšlela, čím ji zahustím. Moukou se mi moc nechtělo, škrob taky nic moc. Hlavou mi proběhlo, že se vánoční švestková omáčka zahušťuje strouhaným perníkem. No jasně, máme přece perníčky od velikonoc! Nadrobila jsem do toho tedy dvě perníková vajíčka, která jsem v tom chvíli povařila. Pak přišel na řadu můj milovaný tyčový mixér, pomocí něhož jsem vytvořila hladkou omáčku. Chutnala skvěle, takže už jsem s ní dál nic nedělala.
Dám k tomu přílohu, nebo nedám? To byla další otázka, na kterou jsem se položila. Spíš ano, aby nás to zasytilo. Brambory se mi zdály fádní, těstoviny se k tomu nehodí... Volba padla na jáhly. Takže ještě rychle spařit a uvařit jáhličky.
Upečenou řepu jsem opatrně vyjmula z alobalu, nakrájela na slabé plátky, pokladla na talíř, část zasypala sýrem parmazánového typu a vše polila cibulovou omáčkou. Při vyjímání z alobalu dbejte nejvyšší opatrnosti, opravdu to moc pálí!
Výsledné dílo bylo víc než dobré, bylo skvělé. Mňam!
