Den třetí – čtvrtek 18. srpna 2016
Opočno
Míříme do Opočna. Prvně se však zastavíme v Kostelci na náměstí. Vidina kávičky a nějaké mňamky z pekařství a cukrářství Sázava je až příliš lákavá. Mají tu dobré espresso i horkou čokoládu, která chutná opravdu čokoládově, ne jen přeslazeně. Po vynikající svačince nabíráme vytyčený kurz. Kurz Opočno. Cestou odlovujeme mezi poli při úzké silnici jednu hezkou kešku a pokračujeme dál v nastaveném kurzu. Tady je tak krááásně! Malebná silnička mezi poli a loukami, nádherné výhledy na Orlické hory. Takhle nějak vypadá ráj.
Opočno. Parkujeme přes silnici pod náměstím. Od minule víme, že se tu parkovné neplatí. Proto je tu tak plno, ale na nás tady čeká jedno volné místečko. Město nám ukazuje svoji rušnější tvář, na náměstí jsou trhy. Opouštíme zdejší shon a tlačenice kolem stánků a míříme úzkou, starobylou uličkou k zámku. Andulka nám cestou kupuje z erárních peněz tři zmrzlinky pro den krásnější.
V zámecké pokladně si kupujeme pohlednici jako na každém místě, které jsme dosud navštívili, pak návštěva WC. Prostě jako všude :o) Zdejší zámecké WC se nám obzvláště líbí, je totiž umístěno v bývalých stájích a nechali tu žlaby pro zvířectvo. Je to opravdu pěkné, takové kamenné :o) Nádvoří je příjemně letně vyhřáté, jeleni leží na svých místech.
Po krátké rodinné poradě, jak budeme postupovat dál, se však otáčíme na podpatku, ze zámku se stahujeme a jdeme hledat, kde bychom se najedli. Je čas oběda a nechceme se při prolézání zámeckého parku, který je opravdu rozsáhlý, nechat rušit kručením našich žaludků. Volíme restauraci s penzionem Podloubí kousek od zámecké brány. Nabídka jídel je slušná, ceny kupodivu mírné (včetně polévky do 90 Kč), záchody čisté. Andulka s tátou si na jídle pochutnali, mě ale fakt nejelo. A to nejsem vybíravá. Brambory se mi v puse před vstupem do jícnu úplně šprajcovaly. Asi polotovar. Inu což, není každý den posvícení a žaludky jsme zasytili. Po jídle se zajdeme podívat k zámeckému skleníku, a pak už se vnořujeme do hloubi zámeckého parku.
Tady to máme rádi. Propletenec cest a cestiček, v kopcích spousta zarostlých, nepoužívaných kamenných schodišť, stále je tu co objevovat. Cestou odlovujeme kešku, na kterou už minule nedošlo. Teď máme ty zdejší všechny.
Ještě máme vyhlídnutou jednu u místního kamenolomu a jednu u rybníka Broumar, a tak se tam vydáváme. Poznáváme krásná zákoutí Opočna, o jejichž existenci jsme neměli ani tušení. Počítáme, že sem běžný návštěvník zámku vůbec nezavítá. A možná by to vlastně byla škoda, protože davy lidí by narušovaly poklid těch nádherných míst.
Putování zakončujeme v naší oblíbené kavárně u paní Milky na Trčkově náměstí kousek od zámku. Je podvečer a vydáváme se hledat nocleh. Zkoušíme to jižně od Opočna. Objíždíme zámeckou oboru a nacházíme hezké místo jen asi kilometr od zámku, na dohled je plot obory. Krásné místo na kraji lesa se skvostným výhledem na Orlické hory. Dáme večeři, partičku Una (karetní hra), a pak do hajan. Třeba ráno stihneme východ slunce. Z přístřešku ho budeme mít jako na dlani, jen se včas vzbudit.
Pokračování příště...
