Letní putování 2018 - Rokytnice v Orlických horách
Den druhý, středa 22. srpna
Popojeli jsme kousek směr Rokytnice v Orlických horách a na kraji pole parkujeme, vaříme čaj, snídáme. Po snídani vyčistit zuby, umýt, namazat opalovacím krémem, vyčůrat v příkopě (rostou tam fialové ocúny) a jedeme dál.
ROKYTNICE v Orlických horách
Rokytnice má krásné malé, útulné náměstíčko se spoustou historických domů. Nedá se ale celé přehlédnout, jelikož ho lemují nízké stromky, takže je třeba se na ně koukat tak nějak z lehkého podřepu, nebo jen po částech. Vyřídili jsme korespondenci na místní poště, obešli si náměstí a zjistili, že je na něm naše oblíbené pekařství Sázava. Volba, kam zajít na ranní kávičku, je tedy jasná. Ararohlík si dáváme jen v Kostelci :o), navíc jsme před chvílí snídali, takže zůstalo jen u nápojů. Kávička, bohužel, zdaleka nedosahuje kvality té kostelecké, ale kofein to je, tak se moc neofrňujeme nad jeho kvalitou. Po kávě a horké čokoládě se naše kroky ubírají k městskému muzeu zvanému Sýpka. Budova muzea už sýpku moc nepřipomíná, je krásně zrekonstruovaná a zmodernizovaná. Interiér je stejně tak moderní a plný interaktivních prvků. Strávili jsme v něm víc než dvě hodiny. Moc se nám tam líbilo. Doporučuji přijmout nabídku zapůjčení audioprůvodce, protože se z něj dozvíte informace, které u exponátů napsané nejsou.
Muzeum Sýpka: https://www.sypka-moh.cz/cz/
Následuje nákup jídla na večer v místní samoobsluze. Na horských městech je krásné to, že sem ještě nedorazily velké obchodní řetězce. Nákupy se dělají v klasických sámoškách jako kdysi. To miluju, v tomto směru se tu zastavil čas. Máme nakoupeno a jdeme najít nějakou restauračku, kde poobědváme. Volíme penzion Rampušák na náměstí. Polední menu nás uspokojilo svojí nabídkou a s plnými bříšky se vydáváme na obhlídku zdejšího zámku, který se nachází přímo na náměstí. Budova zámku je v dost žalostném stavu. Bývalo to kdysi krásné místo s mnoha hospodářskými budovami, které jsou teď buď v rozkladu, nebo už byly srovnány se zemí.
Odlovujeme kešku u nedalekého kostela, která je ve zdi domu sousedícího s kostelní zdí za malými dvířky, původně asi sloužícími coby rozvodná skříň. Chvíli jsme se ostýchali ji otevřít, ale An se nakonec odvážila a její snaha byla korunovaná úspěchem. Keška je opravdu velmi vydařená.
A tím naše návštěva Rokytnice končí. Byli jsme mile překvapeni, jak je to krásné městečko.
Fotogalerie: https://zabrezi20.rajce.idnes.cz/Letni_putovani_2018_-_Rokytnice_v_Orlickych_horach/#
Pokračujeme do Neratova.
