Letní putování 2018 - Žamberk
Den třetí, čtvrtek 23. srpna
Měli jsme v plánu začít třetí den našeho putování sprchou. Po krátké poradě jsme jako nejvhodnější variantu vyhodnotili přeptat se v žambereckém autokempu, zda je možno se tam pouze vysprchovat, aniž se ubytujeme. Kemp byl z našeho směru hned z kraje města, takže pokud by to tam nevyšlo, jeli bychom dál do města a tam se přeptali v informačním centru. Naštěstí to v kempu vyšlo a za poplatek 50 Kč na hlavu jsme se suprově očistili v krásných nově vyhlížejících sprchách.
Po skvělé lázni jsme vyrazili do města a zaparkovali na náměstí. Prošli jsme si centrum Žamberka, zašli si do infocentra, a pak naše kroky směřovaly do pekařství Sázava, které je na náměstí. Tímto naše letní putování překřtíváme na Tour de Sázava :o) Koupili jsme si kafíčko, horkou čokoládku a pečené mňamky (ararohlíky ne, ty si dáváme jen v Kostelci :o)) a šli si to sníst a vypít na lavičku na náměstí.
Na náměstí v Žamberku už jsme několikrát byli, nikdy nás ale moc neoslnilo. Je sice docela pěkné, ale nevzhlednou jizvu na jeho tváři dělá frekventovaná silnice, která ho protíná. I k nádvoří před zámkem, který je nedaleko, už jsme došli, ale taky nás nijak neoslovilo. A snad jsme ani nevěděli, že je to zámek, moc zámecky na nás nepůsobil. Nádvoří před ním vypadá tak nějak industriálně a trošku zanedbaně. Kde by nás napadlo, že když je projdeme a podíváme se za budovu, otevřou se nám nevídaně krásné pohledy na rozlehlý zámecký park plný nádherných letitých obrovských stromů.
Nalezeno na internetu: „V letech 1948 - 1990 byl zámecký objekt ve vlastnictví státu. Necitlivý stavební zásah zámek zaznamenal v letech 1987 – 1990, kdy se na západní straně druhého nádvoří u vstupu do zámeckého parku stavěla montovaná budova domova mládeže. Po roce 1990 byl zámek navrácen v restituci baronu Parishovi, včetně jeho rodového majetku. V roce 2004 se Rada Pardubického kraje s baronem Parishem dohodla na odkoupení zámeckého areálu pro potřeby školství. Dnes je zámek Žamberk veřejnosti nepřístupný, stal se sídlem Střední školy obchodu, řemesel a služeb.“
Zámek odkoupil Pardubický kraj, ale přilehlé pozemky zůstaly ve vlastnictví pana Parishe.
Po prohlídce parku jsme vsedli na oře a popojeli si k místní Tyršově rozhledně, před níž jsme posvačili. Nejdříve jsme se zašli podívat na krásně opravenou kapli, která je jen kousíček od rozhledy a teprve potom jsme se vydali na rozhlednu. Tyršova rozhledna je překrásná dřevěná stavba plná oken a okýnek s úchvatnými výhledy. Nikam jsme nespěchali a po prohlídce rozhledny jsme ještě na chvíli spočinuli na lavičce a vychutnávali si letní den. An zjistila, že je u kaple keška, takže jsme se tam ještě vrátili a odlovili ji.
Z průvodce jsme se dozvěděli, že se v Žamberku narodil Prokop Diviš. Že nevíte, kdo to je? Přece vynálezce bleskosvodu. Tak se ještě stavíme tam. Jestliže se Prokop Diviš narodil v roce 1698, znamená to, že je tahle dřevěná chaloupka stará minimálně 320 let a ještě stojí. Panečku, to už se moc nevidí - takhle letitá roubenka. Z informačního panelu se dozvídáme, že byl pan Diviš všestranně nadaný člověk, filozof a badatel. Tak to jsme netušili, ve škole nám to neřekli.
Pak jsme se stavili koupit večeři, snídani a vaničku oříškové zmrzliny – mňam! Od Milana jsem se dozvěděla, že dnes uběhlo přesně patnáct let od svatby. Ty brďo, vůbec jsem si na to nevzpomněla!!! Taková věc se musí patřičně oslavil, takže jsme do vozíku přihodili lahvinku bílého.
Opouštíme Žamberk a nabíráme směr Žampach, ale kousek za městem ještě děláme krátkou zmrzlinovou přestávku. Oříšková je fakt výborná.
Fotky: https://zabrezi20.rajce.idnes.cz/Letni_putovani_2018_-_Zamberk/
