Když budeme vycházet z předpokladu, že všechno v přírodě je dokonalé, musíme uznat, že i člověk je ve své podstatě dokonalý tvor. Určitě ani ženu Pánbíček nestvořil jako vadný kousek. Proč tedy tolik žen prožívá svoje měsíční krvácení tak emočně vypjatě a obtěžuje a někdy až terorizuje svoje okolí? Proč? Protože Bůh míní a člověk, jak už je jeho nepěkným zvykem, mění.
Měsíční krvácení je moment, kdy se má žena zastavit, všechno vypustit, opustit, zalézt si na klidné místo, být tam jen sama se sebou, případně s dalšími ženami a v tichosti rozjímat a nabírat sílu na další období. Žena je bytost cyklická a takto je ji třeba brát. Dejte jí dva, tři dny, dopřejte jí, co je jí vlastní a ona Vám to v příštích pětadvaceti dnech bohatě vrátí. Domorodé národy si byly důležitosti ženské cykličnosti vědomy a dopřávaly ženám několikadenní oddych ve společných ženských menstruačních chýších. Tam se ženy propojovaly s Matkou zemí a celým Vesmírem. Tam si vzájemně radily, podporovaly se, předávaly zkušenosti. Tam nabíraly energii pro dny příští.
Žena je křehká navenek, muž uvnitř 
Muž má velkou fyzickou sílu, žena tu vnitřní. Muž je lovec, bojovník, ochránce. Žena je ošetřovatelka, vědma, kněžka. Žena svoje vnitřní síly obnovuje právě v období menstruace. A teď si vezměte, jaké nároky jsou na současnou ženu kladeny. Stará se o děti, o domácnost, musí vydělávat peníze. Organizuje, zařizuje, pracuje. Není toho málo, co musí zvládnout. A když přijdou její „červené dny“, podvědomě cítí, že má přibrzdit. Na vědomé úrovni ale netuší, proč je tak nervózní a cítí se pod psa. Na náladě jí nepřidá ani konstatování jejího partnera typu: „Už máš zase krámy, co? Jsi nesnesitelná.“ To ještě víc umocňuje její rozladěnost a zmatenost. Cítí se být zraňovaná mužovými poznámkami, nechce být každý měsíc protivná a nesnesitelná, ale neví, proč se jí to děje. Je nešťastná, nejraději by se zahrabala 100 metrů pod zem a neviděla se. Někdy není schopná ani přemýšlet. Je pro ni téměř nadlidský výkon zorganizovat běžné denní činnosti tak, aby dávaly smysl. A ještě víc ji bolí, když už s největším vypětím svých duševních sil činnosti naorganizuje, ale pak je fyzicky nedokáže vykonat.
Taková žena svoji menstruaci nenávidí. Posvátnou menstruaci, kterou jí nadělil Bůh.
Chvála antikoncepci! 
Když pominu všechna zdravotní rizika, která jsou s užíváním hormonální antikoncepce spojena, je vlastně tato pilulka, náplast či tělísko pro moderní ženu záchranou. Poskytuje jí obrovský komfort. Při menstruaci méně krvácí, měsíčky se dostavují s železnou pravidelností, je stále stejně výkonná, navíc netrpí výkyvy nálad. Moderní doba si žádá výkon. Kdo není výkonný, neobstojí.
Nejsem zastánkyní hormonální antikoncepce, ač jsem ji asi deset let polykala. Zanechala na mém těle velkou jizvu v podobě zdravotních komplikací. Divoká doba si však žádá divoká řešení a každý máme možnost volby.
Přirozená role ženy vzala za své už před mnoha staletími a špatně se nám ji vrací zpět. Ale pomaličku se to daří a to mě hřeje u srdíčka.
