Můj milý deníčku...

... dneska jsem se nad prací přistihla, že se cítím, jako bych rozhrnovala stydké pysky. Šila jsem čabraku, která se skládá z vrchní látky, podšívky a celé je to vypolstrované plstí. Když se tyto tři materiály navrství a sešijou se dva díly stejného složení k sobě, v místě sešití vzniknou poměrně hutné švové záložky. Ty když se rozloží, aby se rozžehlily nebo prošily, máte pocit, jako když rozhrnujete stydké pysky.

Freud s Jungem by zaplesali :o)