Nic se nemá přehánět

Je tu jaro a já jsem si konečně dovolila vyrazit do zahrady a začít tam uklízet. Něco jsme s Anynkou pohrabaly, taky jsem čistila záhony, Andulka odvážela nepořádek na kompost. Trvalo nám to několik hodin a mě to docela oddělalo (Andulka na tom byla o hodně líp). Na zahradě to sice trochu prokouklo, ale kdybyste věděli, jak ji máme velikou (tu zahradu) a co všechno nás tam ještě čeká! A jelikož jsem Aničce slíbila, že si vyjedeme na kolech, zašly jsme se domů umýt a převléct, vyndaly jsme z altánu zazimované bicykly, trochu je vyčistily a vyrazily jsme vstříc prvním jarním kilometrům. Po návratu domů jsem sotva pletla nohama a z legrace jsem prohlásila: „A ještě si dáme jógu.“ Netušila jsem však, že to An vezme vážně a radostně vykřikne: „Paní Doubkovou?“ Ano, holčičko, paní Doubkovou, ale až někdy příště, teď už bych to asi nepřežila.

A protože se nám paní Doubková coby cvičitelka jógy i jako lidská bytost moc líbí, přikládám odkaz na její videokurzy.

Pro relaxaci: https://www.jogadoma.cz/relaxacni-joga?a_box=caqeyxup

Pro zpevnění těla: https://jogadoma.cz/joga-pro-pevne-a-stihle-telo/?a_box=caqeyxup